Jeden den v bezpečné části Ukrajiny

Publikováno

Když někdo řekne Ukrajina a já zavřu jen na chvíli při mrknutí oči, tak vidím rakve.

Nejsou to honosné rakve. Jsou to rakve z dřevotřísky. Z té nejlacnější dřevotřísky, která se dá sehnat. Taková, která musela i mrtvolám v nich dát třísky. 

A nad nimi vlajky. Vlajky žlutomodré, stále hrdě vlanoucí, v barvách čisté oblohy a úrodných pšeničných polí. A vlajky červenočerné v barvách krve a smrti.

***

Velkou nevýhodou války je, že ji nelze vysvětlit. To co nemá pointu, to co je tak zamotané a roztříštěné nelze vysvětlovat. A to co nejde vysvětlit je nepochopitelné. A právě proto, že lidé válkou nechápou jdou stále lidé bojovat.

Výhodou války je, že je kolem v zemi spousta ženských. Holt chlapy už došli.

Nevýhodou války je vlastně všechno ostatní.

I tak se války vedou a budou dít. Na co vysvětlovat. Tak to chodí.

***

Nějaká má bláhová stránka osobnosti by řekla, že je přece jen naděje. Že když se alespoň nevysvětlitelnost války lidem vysvětlí, tak to někdo pochopí a války by i mohli přestat. 

Nezbývá než se této stránce osobnosti smát. Ach, jak je bláhová!

***

Člověk projíždí krajinou a vidí žlutá pole a nad nimi modrou oblohu. Musí si skoro pomyslet: Taková krása a lidi ji zmalovávají červenou krví a černým prachem střeliva. V tak černé obloze určitě nemá ani duše vojáka šanci dostat se k nebi. Prach ji nedovolí projít nahoru.

Jenom projíždět. To bylo mým úkolem. Dovézt novináře a řečníka na konferenci v západní ukrajině. Do nejbezpečnější části země ve válce. I tam byly hroby. I tam byly na ulicích fotky lokálních mrtvých. Nikdo se na ně nechtěl podívat. Nikdo u nich neplakal. Lidí kolem jen procházeli a raději se na ně nedívali. K čemu by jim ten pohled také byl.

Byl jsem tam jen jeden den. Nemohu si tady vylévat srdíčko – nejsem Ukrajinec, neválčil jsem, nemám tam dlouhodobé přátelé – mě se ta válka vlastně netýká. 

Proč tedy i tak vidím hroby. Byl jsem jeden den v bezpečné části Ukrajiny. 

A stačilo. 

Prošel jsem chvíli mezi hroby. Nic jsem nepochopil. Udělal jsem jednu fotku a nic více. Odjel jsem.

Dovedete si představit, co se děje těm, co tráví roky v nebezpečné části?


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *